Drahé kovy
Investice do zlata, stříbra nebo platiny už nejsou určeny jen pro nejbohatší skupinu obyvatel. Kromě jednorázových nákupů za desetitisíce či miliony lze do těchto komodit spořit pravidelně již od 500 Kč měsíčně, tedy podobně, jako například do stavebního spoření, penzijního spoření nebo podílových fondů.
Zlato je nejoblíbenější vzácný kov. V celé historii bylo zlato vyhledáváno lidmi, používáno jako peníze a zpracováváno nejen na šperky. V dnešní době ho chce vlastnit stále více a více lidí, protože se používá nejen pro výrobu šperků, ale častěji se používá i v průmyslu, a mnohem častěji se obchoduje jako oblíbený investiční produkt. Zlato je také výborná ochrana proti vysoké inflaci či hyperinflaci, která časem postihne každou civilizaci - například starověký Řím, Řecko, Německo po první světové válce nebo třeba Polsko po rozpadu Sovětského svazu.
Stříbro je částečně podobné zlatu, ale věřím, že se na něm dá víc vydělat. O stříbru se zdaleka nemluví tolik jako o zlatu, nicméně jeho potenciál vidím jako mnohem větší. Stříbro se totiž používá v průmyslu mnohem více a jsme ním doslova obklopeni - najdeme ho v telefonech, lécích, bateriích, fotovoltaických elektrárnách, ale začíná se objevovat i v oblečení a na mnoha dalších místech. Přibližně 85% spotřeby stříbra připadá právě na průmysl.
Velkou výhodou stříbra je i jeho současná cena. Zatímco unci zlata koupíte přibližně za 40 000 Kč, unce stříbra vyjde přibližně na 400 Kč, tedy 100x méně. Drobnou nevýhodou oproti zlatu ale může být skladovatelnost. Pokud chceme uložit stejnou hodnotu ve zlatě, stačí nám mnohem menší trezor či jiné úložiště. Nahradit to ale lze bezpečnostními schránkami, které lze mít už za 50 Kč měšíčně.
Roční spotřeba stříbra je aktuálně přibližně 1 miliarda uncí, zatímco se vytěžilo "jen" 850 milionů uncí. I to dává dobrý předpoklad pro budoucí růst.
Platina je podobně jako stříbro také průmyslový kov, který se využívá například při výrobě katalyzátorů dieselových motorů, ale třeba i jako součást chirurgických nástrojů či kardiostimulátorů. Tento kov je velmi odolný, nereaguje s vodou ani kyselinou a zároveň je velmi těžký, díky čemuž má velmi malé nároky na skladování.
Výhodou držení drahých kovů je jejich anonymita. Oproti například nemovitostem nebo penězům na bankovních účtech není dohledatelné, kolik drahých kovů vlastníte. to se opět může hodit při hyperinflaci nebo měnové reformě. Investiční zlato je navíc osvobozeno od DPH, což jen zvyšuje jeho atraktivitu.
Na co si dát pozor? Jednoznačně zejména na to, jestli kupujete reálné fyzické kovy nebo jen papírový "slib". Za mě mohu doporučit jedině fyzické drahé kovy, které můžete reálně držet, čímž se vyhnete riziku protistrany, které je například u akcií či dluhopisů. Cena fyzických kovů většinou koresponduje se spotovou cenou (na trzích).
Dále si dejte pozor na to, od koho drahý kov kupujete. Riziko je hned dvojí. Za prvé si vybírejte pouze renomovaného prodejce, aby se vám nestalo, že nakoupíte falešný kov. Za druhé vybírejte prodejce i podle toho, zda od vás kdykoli může drahý kov i odkoupit a za jakou cenu. Skutečný výnos se totiž tvoří až při prodeji, ne při nákupu drahého kovu.